Vítejte v předmětu Etika a normativní teorie médií!
Mým úkolem bude poskytnout vám mapu a základní nástroje pro pohyb v nejistém a rozporuplném terénu mediální etiky, a to nejen co se týče mediálních obsahů/produkce, ale i organizace a řízení. Naším východiskem budou normativní teorie, díky nimž porozumíme skutečnosti, že neexistuje žádná neutrální plocha, z níž by bylo možné rozhodovat o tom, co je správné, a co nikoliv. Vždy vycházíme z nějakého filozofického, politického i mediálního pozadí. Na tomto základě si osvojíte obecný rámec etických teorií (deontologie, utilitarismus, etika ctnosti a péče) a metody, jak je aplikovat na konkrétní případy – metodu kazuistiky. To bude i Váš hlavní úkol: připravit ve dvojici, max. ve trojici kazuistiku nějakého současného případu z produkce či řízení médií u nás či ve světě.
Hovoříme-li o médiích, potom budeme tento pojem používat velmi volně – média pro nás není jen žurnalistika, ale i kinematografie, sociální média, on-line platformy... tento předmět vám umožní zaměřit se na oblast, které se chcete věnovat ve diplomové práci, na stáži a/nebo v další praxi.
Velký důraz budeme klást na rozvoj kompetencí k dialogickému leadershipu. To znamená, že se seznámíte s koncepty jako empowerment, komunita a dialogická komunikace i s tím, jak je propojit se zodpovědným vedením lidí v médiích. Vycházíme z předpokladu, že cílem magisterského studia je naučit vás vést vlastní projekty a/nebo týmy, a proto zde získáte základní kompetence pro takový druh vedení, který považujeme za společensky zodpovědný. Proto se seznámíte například i se základy environmentálně zodpovědné produkce.
Co je potřeba k získání zápočtu?
pravidelnou docházku (lze chybět na dvou hodinách bez omluvy)
splnění průběžného testu (bude on-line v týdnu po 2. 11. a bude reflektovat literaturu, kterou byste měli průběžně samostatně studovat na hodiny)
vytvoření vlastní kazuistiky a její prezentaci před ostatními v druhé polovině semestru (plus její průběžnou konzultaci s mentorujícím vyučujícím)
Hodiny se konají v učebně U53 na FSS MUNI v pondělky 18:00. Vašim vyučujícím bude Jan Motal – pokud byste potřebovali, můžete využít mých konzultačních hodin dle rezervačního systému.
Praktická etika (14. 9. 2026)
Zakladatelky a zakladatelé
Pojďme se vrátit na začátek příběhu aplikované etiky a připomenout si osobnosti, které stály u jejího zrodu v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století. Prvním společným cvičením bude průzkum osudů vybraných zakladatelek a zakladatelů, abychom se dokázali lépe vžít do hodnotového prostoru, z něhož tento obor vychází.
I když žurnalistická etika a diskuze o médiích jsou starší než moderní aplikovaná etika (vycházející především z bioetiky, etiky výzkumu, apod.), v našich seminářích ji vnímáme jako součást praktické etiky (tento pojem používá Peter Singer). Ukážeme si zároveň na osudech a myšlení těchto osobností, jak se proměňuje pojetí etiky z perspektivy principialismu a efektivního altruismu.
Morální dilema
V druhé části semináře se pokusíme lépe porozumět tomu, jak fungují morální dilemata. Nezapomeňme: morální dilema není morální soud. Nezajímá nás posuzování toho, zda média jednají dobře či špatně (to je konstatování), ale jak ospravedlnit volby mezi různými hodnotami. Morální dilema tedy vyžaduje aktéra čili člověka, který se rozhoduje (zůstaňme pro zjednodušení u lidí, i když lze hovořít i o strojovém rozhodování), více voleb, které může učinit (často na základě různých hodnot) a jejich vzájemná výlučnost (protože pokud by se volby daly učinit zároveň, nejde o dilema).
Součástí tohoto semináře je naučit se důsledný evidence-based (tedy na důkazech, faktech založný) přístup k morálnímu ospravedlnění rozhodování. A v tomto cvičení si ukážeme, jak ošemetné spoléhání na dostupné informace může být – a co s tím.
Normativní teorie navazují na filozofické myšlení a obsahují předpoklady morálního uvažování, které vycházejí z filozofických úvah o hodnotách, pravidlech, o tom, co je dobré či správné. Klasické teorie (deontologie, utilitarismus, etika ctnosti) dnes doplňují či přímo vyzývají nové pohledy, jako je etika spravedlnosti či péče.
Jde o nejhlubší vrstvu normativních teorií, která se zabývá pojetím člověka, společnosti a dobrého života. Klade si otázky ne "co má dělat novinář či novinářka", ale proč bychom vůbec měli veřejně komunikovat. Zde se projevuje čtveřice tradic:
korporativistická
společenské zodpovědnosti
libertariánská
občanské participace
Pojďme se tedy na této hodině podívat po tom, odkud pramení hodnoty a teorie, jež používáe při našem etickém rozvažování.
V aplikované etice se při ospravedlnění nějakého morálního soudu nebo vyřešení morálního dilematu používají etické teorie. Umožňují nám z různého pohledu nahlížet na problém a dosáhnout tak postupně vyvážené perspektivy, kterou můžeme nazvat reflektivní ekvilibrium (nebo rovnováha). Tento pojem začal používat filozof John Rawls pro označení myšlenkového procesu, v němž testujete svoje rozhodování vůči různým teoriím a faktům souvisejícími s dilematem (toto je tak zvané široké pojetí reflektivního ekvillibria).
Zároveň si připomeneme rozhodovací model, který vyvinul podle Ralpha B. Pottera mediální etik Clifford G. Christians – tak zvaný potter box. Budeme ho v tomto semináři procvičovat jako nástroj právě pro dosažení takové rovnováhy.
Ralph B. Potter není autorem potterboxu, jak se obecně soudí. Ve své knize Logika morálního argumentu z roku 1972 se ale vyjadřuje k tomu, co klade překážky při diskuzi o morálních dilematech mezi etiky a etičkami:
Clifford G. Christians přetavil tuto úvahu do rozhodovacího modelu, který vede člověka, aby metodicky "očistil" své myšlení od chyb, kterých se dopouštíme, pokud zapomeneme na existenci těchto překážek:
Z toho vyplývá, že potterbox není jen rozhodovacím modelem pro individuální řešení morálních dilemat, ale je platformou, na níž lze vést o morálních dilematech dialog. Proto v tomto semináři budeme tuto diskuzní rovinu držet už od počátku, a proto máte připravovat prezentaci ve dvojicích – aby jednotlivé kroky rozhodovacího modelu byly nejen individuálním výkonem, ale skutečným hledáním shody v procedurách i obsazích argumentů.
V průběhu této hodiny byste měli být finálně přihlášeni na sloty pro prezentace (zde). Na konci semináře si je projdeme a případně si zodpovíme nejasnosti.
Začněme otázkou, co to vlastně jsou normativní teorie a jak odpovídají na naši otázky, jak řídit veřejnou komunikaci. Jinými slovy, zaměřme se na vnější vrstvu těchto teorií, tedy politickou linii zabývající se otázkou "o jakou demokracii/stát usilujeme" a mediální linii, která říká "co má redakce nebo novinářstvo v demokratické společnosti dělat?"
Tradice demokracie:
administrativní
pluralitní
občanská
přímá
Profesní tradice:
monitorovací
facilitovací
radikální
kolaborativní
Veřejnost
Pojem veřejnosti může znít velmi abstraktně a je snadné se ztratit v teoriích, které jsme probírali. Pojďme si tedy na tomto semináři prohloubit naše porouzmění konceptu prakticky. Od toho se pak odpíchneme k normativním teoriím médií.
Normativní teorie
Veřejnost už vznikla. Co s ní mají dělat média? – Posuňme se dále. Vzpomínáte si na normativní teorie? Na druhém semináři se na ně zaměříme. Pokusíme se proniknout do čtyř hlavních způsobů, jak se nejčastěji uvažuje o médiích normativně a ukážeme si jejich silné stránky i slabiny. Vysvětlíme si, že abyste mohli řešil morální dilemata s médii spojená, musíte vědět, jaká jsou vaše vlastní normativní východiska – a zkusíte je také v hodině objevit.
Hra na "ústavy médií" – prozkoumáme, jak různé "ústavy médií" oslovují veřejnost a pracují s veřejnými zájmy a otázkami.
Nebuďme jako profesor ve skeči ze seriálu Not The Nine O'Clock News! Pojďme si povídat o empowermentu – zplnomocnění těch, kteří jsou z veřejnosti běžně vyloučení.
Navážeme na předchozí práci s pojmem veřejnosti a normativními teoriemi médií. Budete pracovat s modelovou situací a promýšlet, jak může mediální komunikace posílit schopnost lidí jednat sami za sebe. Zaměříte se na to, kdo může definovat problém, kdo má přístup k informacím, kdo rozhoduje o podobě komunikace a co mohou dotčení lidé skutečně ovlivnit. Vaším úkolem bude upravit navržené mediální řešení tak, aby veřejnosti neposkytovalo pouze možnost vyjádřit názor, ale také větší autonomii, schopnost organizovat se a jednat. Na závěr společně porovnáme různé podoby empowermentu a jejich vztah k participaci, dialogu a veřejné komunikaci.
Kazuistiky (2. 11. – 7. 12. 2026)
Nyní nastává čas pro vaše prezentace a společné diskuze. Druhá polovina výuky je rozdělena na časové sloty, v nichž vždy po dvojicích odprezentujete jeden aktuální případ z médií pomocí metody potterbox a povedete následnou diskuzi se spolustudujícími. Na prezentaci budete mít max. 10 minut, na diskuzi pak dalších 10.
Proč ve dvojici? Chci, abyste používali potterbox nejen jako metodu pro uvažování nad daným případem, ale i jako výzvu uplatnit Potterovu analýzu překážek etického diskurzu dialogicky. Jinými slovy, chci, abyste spolu nejprve o případu diskutovali, snažili se sami dohodnout na tom, co jsou pro vás fakta, jak je poznat, jak s nimi pracovat, jak rozlišit konfliktní hodnoty...
Každá prezentace tedy musí mít
Představení případu – stručné a jasné vystižení podstaty dilematu
Identifikace faktů a kontextu
Identifikace hodnot a jejich střetů
Zamyšlení nad závazky aktérstva (komu nebo čemu je zodpovědný?)
Volba jedné nebo více etických teorií a jejich aplikace
Vaše řešení dilematu (včetně případného rozdílu názoru mezi prezentujícími)
Stručně vystihněte, jak se vám o případu diskutovalo, jaké překážky jste museli v porozumění mezi sebou překonat...
Na co si dát pozor?
Kde není aktér nebo aktérka, tam není dilema. Čili nedělejte prezentace na to, zda byl nějaký obsah médií morální, či nikoliv. Zaměřte se na konkrétní rozhodnutí konkrétního člověka nebo skupiny lidí. Aktérstvo musí být jasně identifikováno.
I když v diskuzi i v závěru uvažujte "za sebe", měli byste se pokusit vžít "do kůže" aktérky/aktéra. Zjistěte si o něm či o té skupině lidí co nejvíce, zařaďte si jej do nějaké normativní teorie, uvažujte o její/jeho osobní historii...
Nekončete prezentaci otázkami do diskuze. Vaším cílem je diskuzi vést. Tedy po prezentaci dám prostor ostatním na první dotazy, vám potom vrátím slovo a vy můžete připravené otázky či podněty do diskuze uplatnit. Smyslem je naučit se i samostatně diskutovat.
Vybírejte případy či příklady, které souvisí s médií. Například pokud vás zajímá téma eutanázie, nezabývejte se tím, zda je sama morální. Vyberte nějaký konkrétní příklad, kdy se média či lidé v nich nějak rozhodla něco zveřejnit, nějak vést diskuzi, nějak zobrazit něco – a na to se zaměřte.
Při popisu faktů nezapomeňte, že spousta informací je dostupná v datech, výzkumech, statistikách, státních institucích – hledejte na internetu, používejte AI (a její použítí pak atribujte – tedy řekněte, k čemu v rešerši jste AI konkrétně použili).
Projděte si materiály níže, v nichž naleznete odkazy a zdroje, které se vám mohou hodit.
Jak používat AI? AI můžete využít jako pomocníka při rešerši a přípravě: k hledání vhodných zdrojů a dat, formulování vyhledávacích dotazů, orientaci v rozsáhlejším materiálu, hledání možných protiargumentů, porovnávání různých etických perspektiv nebo k nácviku diskuze. Všechny faktické informace ale ověřujte v původních zdrojích a při prezentaci stručně uveďte, k čemu jste AI použili. Nepoužívejte AI k tomu, aby za vás provedla potterbox, rozhodla, které hodnoty a závazky jsou v případu podstatné, vytvořila vaše etické stanovisko nebo nahradila vzájemnou diskuzi ve dvojici. Zakázané je také vydávat neověřené informace či AI vymyšlené zdroje za fakta. Smyslem úkolu je procvičit vaše vlastní etické uvažování a schopnost vést dialog; AI vám může pomáhat klást lepší otázky, ne odpovídat místo vás.
Clifford G. Christians et al.,
Normative Theories of the Media: Journalism in Democratic Societies.
Urbana – Chicago: University of Illinois Press, 2009
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání – rozhodnutí,
stanoviska a informace k regulaci televizního, rozhlasového a audiovizuálního obsahu:
https://rrtv.gov.cz/
e-Sbírka – oficiální znění českých právních předpisů;
využijte ji, pokud se případ týká například svobody projevu, ochrany osobnosti,
voleb, vysílání či přístupu k informacím:
https://www.e-sbirka.cz/
Úřad pro ochranu osobních údajů – stanoviska a materiály
k soukromí, osobním údajům a jejich zveřejňování:
https://uoou.gov.cz/
HUDOC – European Court of Human Rights – databáze judikatury
Evropského soudu pro lidská práva; zvláště užitečná pro otázky svobody projevu,
ochrany soukromí a role médií:
https://hudoc.echr.coe.int/
Český statistický úřad – demografická, ekonomická a sociální
data, která mohou pomoci ověřovat tvrzení aktérstva a zasadit případ do kontextu:
https://csu.gov.cz/
Národní katalog otevřených dat – datové sady českých
státních a veřejných institucí:
https://data.gov.cz/
Eurostat – srovnávací evropská data, vhodná zejména tehdy,
když potřebujete ověřit, zda je český případ specifický, nebo součást širšího trendu:
https://ec.europa.eu/eurostat/
Veřejný rejstřík a Sbírka listin – vlastnické a statutární
informace o firmách, spolcích a dalších právnických osobách:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
ARES – základní ekonomické a registrační údaje
o organizacích a firmách:
https://ares.gov.cz/
Hlídač státu – propojení firem, osob, veřejných zakázek,
smluv a dalších veřejně dostupných informací:
https://www.hlidacstatu.cz/
Ethical Journalism Network – materiály k novinářské etice,
hate speech, migraci, konfliktům, dezinformacím a dalším praktickým dilematům:
https://ethicaljournalismnetwork.org/
BBC Editorial Guidelines – rozsáhlý soubor praktických
pravidel k přesnosti, nestrannosti, soukromí, dětem, veřejnému zájmu,
konfliktu zájmů a práci se zdroji:
https://www.bbc.com/editorialguidelines/guidelines
SPJ Code of Ethics – stručný mezinárodně používaný
profesní kodex založený na zásadách seek truth, minimize harm,
act independently a be accountable:
https://www.spj.org/ethicscode.asp
IPSO Editors’ Code of Practice – užitečný pro porovnání
standardů týkajících se přesnosti, soukromí, obtěžování, dětí,
diskriminace či důvěrných zdrojů:
https://www.ipso.co.uk/editors-code-of-practice/
Global Investigative Journalism Network – Resource Center –
návody pro ověřování informací, práci s veřejnými databázemi, investigaci,
OSINT a datovou žurnalistiku:
https://gijn.org/resource/
Demagog.cz – ověřování veřejných výroků; může posloužit
jako jeden z výchozích bodů při ověřování tvrzení aktérstva:
https://demagog.cz/
