Radikální dramaturgie

Esejistický průzkum souvislostí radikálního myšlení a divadelní dramaturgie se pokouší odpovědět na otázku, jak vrátit tomuto oboru sociální a politický význam ve světě individualizovaných „nomádů“ soutěžících o pozornost na uměleckém tržišti. Prostřednictvím dialogu s myšlením filozofa Martina Bubera a anarchisty Gustava Landauera autor podniká výpravy ke kořenům moderního dramatického umění jakožto sociálně transformačního programu usilujícího zároveň o sjednocení a osvobození člověka, společenství i přírody. Hledá „duchovní základy divadelního anarchismu“, radikální kritiky moci i socioekonomických poměrů. Kniha se tak pokouší obnovit smysl dramaturgie jako moderní profese zakořeněné ve strukturách prožitku své doby, ale i v hlubších ekologických souvislostech, a ukázat, proč je divadlo nenahraditelné i v multimediální, síťové době. Radikální dramaturgie je určena divadelním umělcům a umělkyním, ale i širší odborné veřejnosti pro povzbuzení k hledání nového a spravedlivějšího vztahu jevištní tvorby ke společnosti a přírodě.

Knihu vydalo Nakladatelství JAMU v Brně v roce 2022, lze ji zakoupit v e-shopu.

Průhledné zrcadlo

Soubor komentářů a esejů ohledává téma dialogu na ploše aktuálních společenských a politických problémů, jako je eroze demokratických hodnot, populismus a nacionalismus, uprchlická krize nebo ztráta solidarity. Texty prozkoumávají kořeny evropské kultury a snaží se znovuzhodnotit jejich zdravé jádro ve vztahu k otázkám svobody, demokracie, práva, soucitu i křesťanství. Úvodní část přináší několik kritických esejů k současné filmové a televizní tvorbě a dokumentaristice, soubor uzavírá úvaha nad vysokým uměleckým školstvím a rozhovor s autorem o možnostech dialogu. Texty byly vybrány z publicistické tvorby za posledních pět let, která byla publikována v rozhlase nebo na internetu.

Knihu vydalo Nakladatelství JAMU v Brně v roce 2018, lze ji zakoupit v e-shopu.

Dialog uměním

Kniha formou filozofického eseje představuje ucelenou teorii umění. Dokládá, že jsme si navykli vnímat umělecké dílo jako nástroj komunikace, namísto toho, aby pro nás bylo prostorem setkání. Tedy místem pro dialog se sebou samými, s druhým, se zkušeností celého lidstva uloženou v archetypech, s nimiž v umění pracujeme. Kniha vychází z existenciálního pohledu na člověka a rozumí dílu jako odrazu základních otázek lidské existence (smrt, svoboda a rozhodování, osamělost, smysl), jež lze řešit pouze „teď a tady“, nikoliv abstraktně. V uměleckém díle se zračí zkušenost autora i čtenáře či diváka, kteří se tak potkávají na společné ploše, jež překonává odlišnosti našich konkrétních existencí. Umění podle této knihy může být nástrojem k znovuobjevení tváře druhého a otevření situace dialogu, která nám pomůže rozvíjet vzájemné porozumění. Dnes, v době nastupujícího nacionalismu, stavění bariér a překážek a zdůrazňování odlišností je toto vyznění knihy jasnou zprávou o tom, že umělecké dílo je vždy angažované – protože otevírá univerzalitu lidství. Kniha je shrnutím autorovy pedagogické a teoretické činnosti v poslední době.

Vydalo Nakladatelství JAMU v roce 2016. Publikace byla oceněna poctou festivalu …příští vlna/next wave… jako publikační počin roku 2017. Viz web festivalu.

Existenciální divadlo snění

Rekonstrukce a analýza inscenace HaDivadla Písek (Tak dávno…, 1988).

Kniha obsahuje dokumentaci, rekonstrukci a analytickou interpretaci divadelní inscenace Písek Arnošta Goldflama a souboru HaDivadla, která byla uvedena v roce 1988 v Brně. Klíčovou kapitolou je interpretace inscenace, navazující na hermeneutickou fenomenologii. Autor studie nejprve představuje rozbor nejdůležitějších formálních aspektů inscenace, které potom využívá jako základ pro filozofický výklad díla zařazující Písek do tradice hebrejského pojetí řeči jako dynamického, jednajícího slova. Na ploše této filozofické úvahy demonstruje, jak se u Goldflama proměňuje význam pojmu drama: přestává být jednáním vztaženým k účelu a stává se realizací svobodné tvořivosti snění. Kniha tak přináší původní výklad Goldflamovy tvorby, která už nemusí být chápána úzce pouze v kontextu historiografie studiových divadel, ale rovněž jako pokračování svébytné tradice židovského myšlení.

Vydalo Nakladatelství JAMU v roce 2016.

Krása ve filmovém dokumentu

Publikace teoreticky vymezuje dramaturgickou analýzu jako druh interpretace audiovizuálního uměleckého díla, založené na filozofické hermeneutice v tradici Hanse-Georga Gadamera. Takto určenou metodu pak používá pro analytické rozumění toho,jak pojímají krásu vybraná filmová díla Jana Špáty. Podrobná analýza zvolených filmů vychází z úkolu dramaturgie jako rozumějící disciplíny, která odhaluje smysl díla ve vztahu ke konkrétním nástrojům jeho konstrukce. Výsledná interpretace s využitím filozofie Martina Heideggera ukazuje Špátovo dílo jako náročné a komplexní svědectví o kráse jako uvědomění si vrženosti pobytu (Dasein), jež vrací člověka k jeho bytí. Existenciální rozměr krásy ve Špátově kinematografii umožňuje adaptovat utrpení člověka jako organickou součást smysluplné existence.

Vydalo Nakladatelství Masarykovy univerzity v roce 2014. Je k dispozici on-line zde.